|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
|
Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.
|
|
| |
|
|
Sociální kognice u ptáků Testování v laboratorních podmínkách
Vondráčková, Nikola ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální kognici u ptáků, a především na metody jejího testování v laboratorním prostředí. Sociální kognice je vzájemné poznávání ovlivněné individuálními zkušenostmi. Pro sociální kognici jsou nezbytné obecné kognitivní kompetence jako jsou vnímání, pozornost, myšlení, paměť. Některé kognitivní domény jsou výlučně v sociální kognici - například komunikace, teorie mysli atd. Druhy ptáků žijících v sociálních skupinách utváří sociální prostředí, ve kterém na sebe jedinci reagují. Já se ve své práci zabývám těmito sociálními interakcemi. Předmětem této bakalářské práce jsou především ptáci z čeledi papouškovitých a krkavcovitých. Cílem práce je vytvoření přehledu doposud používaných metod testování sociální kognice a jejich kritické zhodnocení. Klíčová slova: sociální kognice, kooperace, kompetice, laboratorní testy
|
|
|
Mirror neuron system: Mechanisms and functions
Loginova, Alisa ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Zrcadlové neurony (MN) jsou výjimečnou skupinou neuronů s visuomotorickými vlastnostmi. Jejich aktivace je spojena jak s pozorováním konání druhé osoby, tak i s prováděním stejného úkonu, pokud již tyto činnosti patřily do motorického repertoáru pozorovatele. MN byly poprvé identifikovány u makaků, později došlo k jejich objevu u člověka. Nejdůležitější struktury, kde můžeme nalézt zrcadlové neurony, jsou Brokova oblast, která se nachází v inferiorní části frontálního gyru (IFG), premotorický kortex a superiorní parietální lalok (SPL). MN jsou nedílnou součástí pochopení činů ostatních, imitace, učení a jazyka. Dle dnešních poznatků mají také roli v sociální kognici - při prožívání empatie a teorie mysli (ToM). Empatií lze definovat jako sdílení pocitů druhé osoby. ToM zdůrazňuje schopnost reprezentovat mentální stavy jiných osob, poznatků, přání a zkušeností. Vede k schopnosti správného pochopení a anticipování konání pozorované osoby. Kromě MN se sociálně kognitivních procesů účastní i amygdala, inzula a bazální ganglia. Poruchy sociálně kognitivních schopností jsou pozorovány v autismu, schizofrenií a psychopatií. Klíčová slova: zrcadlové neurony, motorická oblast, sociální kognice, empatie, teorie mysli
|
|
|
Ironie v českém jazykovém prostředí a její vnímání
Rýparová, Dominika ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Ironie v českém jazykovém prostředí a její vnímání Mgr. Dominika Rýparová Abstrakt Tato práce zasazuje jazykovou ironii do širšího kontextu mezilidské komunikace a přiklání se k tendenci chápat ironii jako komunikační strategii, nikoliv řečnickou figuru nebo prostředek ozvláštnění mluvy. Cílem dizertace je připomenout, že ironie je nedílnou součástí naší každodenní komunikace, a předpokladem jejího použití i pochopení je zejména jazyková zkušenost. V rámci experimentu bylo zkoumáno fungování čtyř forem ironie, které se lišily mírou angažovaného humoru nebo naopak vyjádřené kritiky. Během dotazníkového šetření se podařilo získat odpovědi od celkem 3 167 respondentů. Z jejich analýzy vyplynulo, že zásadní motivací pro použití daných typů ironie je právě humor, ale čím vyšší je jeho míra, tím více mluvčí riskuje, že nebude zcela pochopen, protože si příliš pohrává s realitou. Dále výsledky ukázaly, že vnímání emocí spojených s ironií je ovlivňováno naším věkem, stejně jako její použití. Mladší lidé jsou citlivější k humorné stránce ironie, zatímco starší jsou tolerantnější k její kritické složce. Na hodnocení ironie má vliv také komunikační role respondenta v rámci určité komunikační situace - hodnocení záměru mluvčího i skutečného účinku se lišila v závislosti na tom, zda respondent odpovídal z pozice...
|
|
|
Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.
|
|
|
Zkoumání sociální kognice a objektních vztahů u osob se schizofrenií
Smolová, Alžběta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální kognici a objektní vztahy pacientů se schizofrenií pomocí Tématicko apercepčního testu hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice schizofrenie, Tématicko apercepčním testu a jeho interpretačních systémech (zejména Westenově škále SCORS). Pozornost je věnována i teoretickým východiskům sociální kognice a objektních vztahům u pacientů se schizofrenií. Cílem výzkumné části práce je ověřit předpoklad, že pacienti se schizofrenií budou ve SCORS dosahovat patologických skórů. Dále jsou zkoumány vztahy mezi jednotlivými dimenzemi SCORS u této klinické populace. Výsledky naznačují, že pacienti se schizofrenií mají v oblasti sociální kognice a objektních vztahů, tak jak je měří škála SCORS, četné deficity. Výrazně snížené skóry, které spadají do patologie nebo s ní přímo hraničí, byly prokázány celkem u pěti dimenzí. Ve zbývajících třech dimenzích pacienti se schizofrenií dosáhli podprůměrných výsledků. Diskutovány jsou také vzájemné korelace mezi dimenzemi SCORS a výsledky faktorové analýzy, které u pacientů se schizofrenií odhalily třífaktorovou strukturu SCORS. Klíčová slova: Schizofrenie, sociální kognice, objektní vztahy, SCORS, Tématicko apercepční test, korelační analýza, faktorová analýza.
|
|
|
Škála SCORS - hodnocení zpracování sociálních informací a objektních vztahů u mužů s patologickou sexuální agresivitou
Táborská, Lucie ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT Název práce: Škála SCORS - Hodnocení zpracování sociálních informací a objektních vztahů u mužů s diagnostikovanou patologickou sexuální agresivitou Autorka: Mgr. Bc. Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí diplomové práce: PhDr. Tereza Soukupová, Ph.D. E-mail vedoucí diplomové práce: tereza.soukupova@pedf.cuni.cz Empirická diplomová práce s názvem "Škála SCORS - Hodnocení zpracování sociálních informací a objektních vztahů u mužů s diagnostikovanou patologickou sexuální agresivitou" se zaměřila na výzkum sociálních dovedností mužů s výše uvedenou diagnózou. V teoretické části pojednává diplomová práce o problematice sexuálních deviací, především o patologické sexuální agresivitě, a o projektivních metodách, konkrétně metodě Tématicko apercepčním testu TAT a jejím specifickém skórovacím systému SCORS. Základní výzkumná otázka zněla, zda se budou odpovědi respondentů z daného výzkumného souboru pohybovat v oblasti patologických skórů. Dále práce zkoumá, zda mezi jednotlivými dimenzemi škály existují statisticky významné rozdíly či naopak shody a tyto jevy následně vysvětluje. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů ze sexuologických oddělení tří českých psychiatrických léčeben. Za metodu pro získání dat byl zvolen tématicko apercepční test, který byl vyhodnocen pomocí škály SCORS...
|
|
|
Porovnání kognitivního výkonu ve WAIS-III a v TAT pomocí škály SCORS
Hudečková, Lucie ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou vztahu verbální inteligence a sociální kognice, a to prostřednictvím verbálních subtestů Wechslerovy inteligenční škály pro dospělé (3. revizí) a škály Diferencovanost Self a komplexnost reprezentace druhých a škály Porozumění sociální kauzalitě Tématicko apercepčního testu. V teoretické části jsou představeny pojmy inteligence a sociální kognice, dále psychologické testy inteligence a apercepční techniky. Teoretická část se rovněž věnuje sociální inteligenci jako odpovědi na otázku vztahu mezi inteligencí a sociální kognicí. V empirické části diplomové práce jsou zpracována data sebraná od 30 probandů, kteří se podrobili testování výše jmenovanými psychologickými testy. Data jsou zpracována korelační a faktorovou analýzou. Závěry statistického zpracování jsou v práci dále rozvíjeny v kontextu s teoretickými východisky a vědeckými poznatky. Diskuse poukazuje na omezení testování a navrhuje možnosti pro budoucí výzkum.
|
host ::
RSS.